V této kapitole si ukážeme tvorbu několika kartografických metod v QGIS 2.18. Zde použitá data jsou získána z databáze ArcCR500 (možnost stáhnout zde).
Kartogram je jedna z nejpoužívanějších metod tematické kartografie. Jeho podstatou je znázornění intenzity jevu vyjádřeného relativními hodnotami na sledovaném území. Pracuje s kvantitativními daty. Dělíme je na pravé (vztažené k ploše) a nepravé (nemají prostorový základ), které dále mohou být jednoduché, složené, strukturní, síťové nebo objemové. Metoda kartogramu se často kombinuje s metodou kartodiagramu. Výhodou je současné zobrazení absolutních a relativních hodnot. Tvorba kartodiagramu
Jednoduchým kartogramem může být např. mapa míry nezaměstnanosti v okresech ČR. Do mapového okna přidáme vektorovou vrstvu OkresyPolygony z databáze ArcCR500. Postup přidání vektorových dat zde.
Otevřeme dialogové okno Vlastnosti vrstvy (pravé tlačítko myši nad vrstvou OkresyPolygony a volba Vlastnosti) a v něm záložku Styl. Pro tvorbu kartogramu vybereme možnost Odstupňovaný, která nám umožňuje rozdělit hodnoty do intervalů a vybrat počet tříd.
- Sloupec: zde vybereme sledovaný jev, kterým je v našem případě míra nezaměstnanosti (MIRA_NEZAM). Pomocí
můžeme vybírat atributy na základě výrazu. - Symbol: umožňuje vybrat typ symbolu a měnit barvy, typy výplně, šířku ohraničení atd.
umožňuje nastavit počet desetinných míst v legendě, zaškrtnutím Oříznout se odstraní nuly za desetinnou čárkou u hodnot v legendě.- Barevný rozsah: výběr barev a možnost nastavit vlastní barevný rozsah, zaškrtnutím Invertovat můžeme prohodit pořadí barev.
- Režim: možnost vybrat z 5 možností rozdělení dat – Stejný interval (třídy se stejnou velikostí), Kvantil (stejný počet hodnot v každé třídě), Natural Breaks (rozdělení dat na základě stejných kritérií), Směrodatná odchylka (vypočítá střední hodnotu dat a vytvoří třídy založené na směrodatné odchylce od průměru), Pretty Breaks (hranice tříd jsou celá čísla).
- Histogram: zde můžeme manuálně (posouváním po ose) měnit rozsah tříd.
- Třídy: zvolení počtu tříd/kategorií, do kterých chceme data rozdělit, tlačítky
můžeme třídy přidávat nebo mazat.
Pro vytvoření kategorií je třeba zmáčknout tlačítko Klasifikovat.
Nakonec vytvoříme pomocí Tvůrce mapy (Map Composer) výslednou mapu se všemi náležitostmi jako je titul, legenda, měřítko atd. Postup tvorby mapového výstupu zde.
Složený kartogram vznikne kombinací dvou jednoduchých kartogramů, může jím být např. mapa podílu zemědělské a lesní půdy na celkové ploše SO ORP kraje Vysočina. Do mapového okna přidáme z databáze ArcCR500 vektorovou vrstvu ObceSRozsirenouPusobnostiPolygony a pomocí funkce Clip (Oříznout) vybereme obce v kraji Vysočina. Informace o druzích pozemků získáme ze stránek ČSÚ. Z tabulky vybereme pouze ORP v kraji Vysočina, zemědělskou půdu a lesní pozemek a tuto novou tabulku připojíme k ořízlé vrstvě ORP (návod zde). Tuto doplněnou vrstvu musíme mít v mapovém okně dvakrát. Jako spodní vrstvu zvolíme zemědělské pozemky a jako horní vrstvu lesní pozemky.
Další postup je obdobný jako u tvorby jednoduchého kartogramu v předešlé kapitole. Postupně klasifikujeme data z obou vrstev do intervalů a následně spodní vrstvu upravíme do podoby barevného kartogramu a horní vrstvu do podoby rastrového kartogramu. Tvorba rastrového kartogramu je složitější než u barevného, jelikož QGIS neumí automaticky generovat rastrové stupnice a tudíž musíme znaky pro všechny intervaly definovat manuálně.
V záložce Symbol vybereme Typ vrstvy symbolů → Výplň liniovým vzorkem a v tabulce Třídy postupně měníme symboly intervalů.
Mapu se všemi náležitostmi dokončíme opět pomocí Tvůrce mapy (Map composer).
Objemový kartogram je specifické vyjádření jednoduchého kartogramu. Jednotlivé areály jsou vždy vyvýšeny o příslušnou kvantitu jevu. Pro tvorbu tohoto kartogramu použijeme stejná data jako u jednoduchého kartogramu – OkresyPolygony. Data nahrajeme do mapového okna, otevřeme Vlastnosti vrstvy a záložku Styl. Zde vybereme možnost 2.5 D, která umožňuje nastavit 2.5 D efekty pomocí několika základních parametrů.
- Výška: lze nastavit buď pomocí pevné hodnoty (v mapových jednotkách), výběrem jedno z polí vrstvy nebo výrazem.
- Úhel: nastavení úhlu pohledu (ve stupních), 0° znamená západ - roste ve směru hodinových ručiček.
- Roof color, Wall color: nastavení barev střechy a stěny, pro simulaci slunečního záření zaškrtnout políčko Shade walls based on aspekt.
- Stín: nastavení barvy a velikosti stínu (v mapových jednotkách).
Po dokončení nastavení efektů v 2.5 D zvolíme možnost Odstupňovaný a rozdělíme hodnoty do intervalů podobně jako při tvorbě jednoduchého kartogramu. Nakonec vytvoříme mapu se všemi náležitostmi ve Tvůrci map.
Dasymetrická metoda se používá pro znázorňování oblastí se stejnou intenzitou jevu, např. mapa hustoty obyvatel. Do mapového okna přidáme z databáze ArcCR500 vektorovou vrstvu ZakladniSidelniJednotkyPolygony a v atributové tabulce vybereme pouze obce v kraji Vysočina a vytvoříme novou vrstvu Shapefile.
Nejprve spočítáme velikost hustoty zalidnění. Otevřeme atributovou tabulku a zmáčkneme 
Přepnout režim editace. Poté přidáme nový sloupec pomocí tlačítka 
New field, kde zadáme název Hustota a typ zvolíme desetinné číslo. Otevřeme kalkulátor polí 
, kde zaškrtneme Aktualizovat existující pole, vybereme pole Hustota a napíšeme výraz pro výpočet hustoty (POCET_OB_1/SHAPE_Area)* '1000000'. Další postup je obdobný jako u tvorby jednoduchého kartogramu, s tím rozdílem, že třídy rozdělíme manuálně pomocí Histogramu a plochy nebudou obsahovat hranice. Výslednou mapu se všemi náležitostmi vytvoříme ve Tvůrci map.
V kartografii rozlišujeme dvě metody teček dle typu znázorňovaného jevu - kvalitativní a kvantitativní. U kvalitativního jevu se metoda teček využívá ke znázornění lokalizace jevu v mapě (ne vždy se jedná o zobrazení pomocí tečky, může se jednat i o jiný geometrický tvar). U kvantitativního jevu se jedná o znázornění nerovnoměrně rozmístěných nespojitých jevů v mapě (jedna tečka = jeden jev). Rozlišujeme dva typy rozmístění teček – topografický a kartogramový.
Tímto způsobem můžeme vyjádřit rozmístění jevu v mapě podle rozmístění jevů v terénu. Tento způsob vyžaduje, aby rozmístění jevu v mapě bylo podobné skutečnosti, shodnost ovšem nejde zajistit. Nejčastějším příkladem jsou mapy počtu obyvatel. Pro tvorbu této mapy použijeme data z databáze ArcCR500, jako vektorovou vrstvu použijeme ZakladniSidelniJednotkyBody a v atributové tabulce vybereme pouze obce v kraji Vysočina a vytvoříme novou vrstvu Shapefile. Otevřeme Vlastnosti vrstvy a záložku Styl. Zde vybereme možnost Odstupňovaný, jako Sloupec zvolíme POCET_OBYV_1 a jako Symbol Marker – Jednoduchá značka. Následně určíme počet tříd, vhodně je rozdělíme a pro každou třídu nastavíme jinou velikost značky. Mapu se všemi náležitostmi vytvoříme ve Tvůrci map.
Tento způsob je založen na rovnoměrném rozmístění teček v určité, předem stanovené územní jednotce. Lze jím např. zobrazit hustotu obyvatel na jeden kilometr čtvereční. Pro tvorbu této mapy použijeme stejná data jako při tvorbě dasymetrické metody. Následně otevřeme Vlastnosti vrstvy a záložku Styl. Zde vybereme možnost Odstupňovaný, jako Sloupec zvolíme Hustota a v záložce Symbol vybereme Fill dotted - tato funkce nám umožňuje rovnoměrně rozdělit body v ploše. Zde zvolíme Výplň bodovým vzorkem, nastavíme vodorovnou a svislou vzdálenost 10 milimetrů a vodorovný a svislý posun 0 a dále můžeme ještě vybrat barvu tečky a výplně. Následně určíme počet tříd, vhodně je rozdělíme a pro každou třídu nastavíme jinou velikost tečky. Mapu se všemi náležitostmi vytvoříme ve Tvůrci map.
V QGISu existuje několik možností vložení popisků k hodnotám v mapovém okně. Jednotlivé možnosti si ukážeme na vrstvě KrajePolygony z databáze ArcCR500.
Pokud chceme ručně přidat popisek, je vhodné použít anotace, které se ukládají do mapového projektu. Najdeme je pod tlačítkem 
, kde si dále můžeme vybrat z několika možností anotací. Vybereme Textovou anotaci a klikneme na místo, kam jí chceme umístit. Do vytvořeného obdélníku napíšeme zvolený text a navolíme typ, velikost, barvu písma, barvu pozadí a rámu anotace. S vytvořenou anotací můžeme různě pohybovat či měnit velikost obdélníku nebo ohraničující obdélník úplně odstranit.
Pokud chceme vygenerovat popisky automaticky k vybranému atributu, provedeme to ve Vlastnostech vrstvy a v záložce Popisky. Zde vybereme Zobrazit popisky pro tuto vrstvu a vybereme zdroj popisku. Dále máme několik možností úpravy textu.
- Text: výběr typu, stylu, velikosti a barvy písma.
- Formátování: nastavení výšky řádku, možnost zalomit text na určitém znaku, zarovnání či formátování čísla.
- Obalová zóna: vykreslení obalové zóny kolem písma, její barvy, velikosti.
- Pozadí: výběr tvaru, velikosti, barvy, šířky pozadí.
- Stín: možnost vybrat pod čím chceme stín vykreslit, jeho odsazení, poloměr rozostření, barvu, měřítko.
- Umístění: umožňuje umístit text vodorovně, volně, okolo centroidu atd. nebo ho lze definovat daty.
- Vykreslování: výběr viditelnosti závislé na měřítku nebo velikosti pixelu, definování daty, zobrazení popisků vzhůru nohama, omezení počtu prvků, odradit popisky od překrytí prvků.
Pokud bychom chtěli s vygenerovanými popisky různě pohybovat, je třeba udělat následující kroky. V atributové tabulce si vytvoříme tři nové sloupce, do kterých se budou ukládat souřadnice umístění a rotace popisku (popx, popy, popr), datový typ bude desetinné číslo. Otevřeme Vlastnosti vrstvy, záložku Popisky a možnost Umístění, zde vybereme možnost Definovaný daty a vybereme vytvořené sloupce.
Zapneme editaci vrstvy . Pokud nemáme zapnutou nástrojovou lištu Panel nástrojů popisek, tak jí v záložce Zobrazit zapneme. Objeví se nám několik ikon pro práci s popisky 
, kde pro posun popisku slouží čtvrtá ikona a pro rotaci pátá ikona. Po změně umístění popisku se nám jeho souřadnice a rotace zapíší do sloupců popx, popy a popr v atributové tabulce. Nakonec je třeba vše uložit.
Popisky lze přidávat také v Tvůrci map (Map Composer) pomocí tlačítka 
Přidat popisek, které nalezneme buď v postraní liště nebo v záložce Rozvržení. Po vytvoření popisku kliknutím do mapového okna můžeme měnit jeho umístění, velikost, písmo, barvu, okraje, zarovnání, rotaci, rám či pozadí.